Ve dnech 16. – 19.6. proběhly v Klágenfurtu Mezinárodní sportovní hry v 10 sportovních odvětvích. Účastnily se země z evropského regionu i vzdálenější jako např. USA, Rusko, Brazílie, Indie, Pakistán, Mongolsko, Zimbabve či Keňa. Při slavnostním zahajovacím ceremoniálu na plochu Olympijského stadionu  Klágenfurt  z roku 2008 (s kapacitou 35 tisíc diváků) nastoupili zástupci z 32 zemí. Zbylé části výprav pak zaplnily z poloviny divácké ochozy. Státy reprezentovali převážně jednotlivé sportovní kluby zemí a reprezentační výběry států.    

Sportovní klub Hlincovka zastupoval český volejbal se šesti družstvy. Naše hráčky se utkaly s družstvy z Maďarska, Turecka, Rakouska, Německa ,  Španělska, Itálie, Holandska, Slovinska, Belgie a Švýcarska.

Padesáti šesti členná výprava Hlincovky vlasti rozhodně neudělala ostudu. Odehrála na hrách 36 zápasů. Zápasy družstev U 15 a U 17 se odehrávaly v bouřlivé divácké atmosféře. Děvčata poprvé hrála v přeplněných halách před stovkami diváků. Samotné koučování nebylo jednoduché, protože děvčata na kurtě obtížně, přes diváckou kulisu, slyšela pokyny k rozehrám. O urputnosti bojů svědčí i například výsledek z U 15, kdy v tie-breaku, v zápase o postup do finále, s družstvem ze Švýcarska, jsme ukončili výsledkem 24:22. Nejúspěšnější českou výpravou byla národní reprezentace ragbistů s umístění v kategoriích dvakrát na prvém a dvakrát na druhém místě. K pomyslnému prvnímu místu národů jsme přispěli třikrát druhým místem, a to v kategoriích U 11, U 15, U 17. Cenný výsledek. Cennější o to, že jsme na sportovní hry nemohli odjet v té nejkvalitnější sestavě.   

Družstva Hlincovky zvolila ubytování ve vlastních stanech v kempu u průzračné zelenomodré vody jezera Klagenfurt See, v úžasném prostředí vrcholků Koruntanských hor. Jednotlivá družstva pod vedením trenérů rodičů T. Vyžrálka, D. Koudelky, B. Čeňka, R. Jáši a kmenových trenérů M. Kurzové a J.Havelky se účastnila s dětmi nejen sportovního programu, ale také doprovodných akcí. Čas zbyl i na koupání a využití beachových hřišť na plážích u jezera. Prožili jsme dny plné sportu a také odpočinku.

Poděkování náleží také rodičům z doprovodu za klidové zajištění průběhu zájezdu a podporu z tribun při emočně vypjatých situací  zápasů, především v kategoriích U 15 a U 17. 

Co si mohli z volejbalového klání „odnést“ trenéři ? Potvrzuje se trend na zaměření výchovy k volejbalu od útlého věku. Je kladen velký důraz na rozcvičku, především vše v pohybu.  V kategoriích U 15 a U 17 je patrná snaha o rychlostní řešení. Není to nový poznatek, ale je potřebné si ho uvědomit v souvislosti s výchovou nejmenších. Novým poznatkem, není rovněž, že základ moderní hry je přihrávka. Ve finálové skupině měly hráčky družstev zvládnuté dva servisy. Užívanější byla plachta. V koncovkách se nehrají alibistická podání. Úspěšnější je družstvo, které při podání v koncovce udrží co nejdéle psychický tlak. Plachtící podání se přijímají blízko sítě a procentuelně více bagrem, mimo osu těla. Družstva přijímala ve čtyřech hráčkách nebo se dvěma hráčkami a s liberem v zóně VI. s obsáhnutím většího přihrávajícího prostoru.  V drtivé většině se hraje z hlavního kůlu. Soustřeďuje se pozornost na dokonalé zvládnutí útoku z hlavního kůlu. Střed se hraje zřídka. Je snaha o velmi rychlou nahrávku do kůlů. Vedení útoku ze zóny VI. není neobvyklý. Již v tomto věku je smeč velmi tvrdý. Jednonožku hrála pouze naše družstva.